"té trojka"
Ze série vozů čísel 749 až 757 (typově shodné od čísla 701 až 799 a 901-1047)
Rok výroby 1970
Zařazen do provozu 1. 3. 1970
Vyřazen z osobní dopravy v prvním pololetí 2009
Výrobce:
mechanická část: ČKD Praha, oborový podnik,
závod Tatra Smíchov
elektrická výzbroj: ČKD Praha, oborový podnik, závod Trakce, Praha-Vysočany
Výrobní číslo: 158 836
| Délka vozu přes spřáhla | 15 104 mm |
| Délka vozové skříně | 14 000 mm |
| Šířka vozové skříně | 2 500 mm |
| Vrchol střechy nad TK | 3 058 mm |
| Vzdálenost otočných čepů | 6 400 mm |
| Rozvor podvozků | 1 900 mm |
| Průměr nových kol | 700 mm |
| Hmotnost prázdného vozu | 16 000 kg |
| Počet míst k sezení/stání (s pokladnou) |
23/87 |
| Typ trakčního motoru | TE 022 |
| Výkon motorů (hodinový) | 4x44 kW |
Legendární "té trojka" byla pokračováním typové řady tramvají koncepce PCC vyráběných ve smíchovské Tatře. Byla jednodušší na výrobu a oproti předchozímu typu T 2 se díky širokému využití skelných laminátů podařilo snížit hmotnost vozu. Elektrická výzbroj TR 37 vznikla zjednodušením osvědčené výzbroje TR 36 montované do předchozího typu T 2. Velmi nadčasový design vtiskl novému vozidlu výtvarník František Kardaus. První prototyp vyjel na pražské koleje na podzim 1960, sériová výroba byla zahájena o dva roky později. Dodávky směřovaly postupně do všech měst s perspektivní tramvajovou dopravou v Československu. Tramvaj T 3 a její další modifikace byly ve velkém úspěšně exportovány do zemí východního bloku, zejména však do tehdejšího Sovětského svazu. Celkem bylo v letech 1962 až 1997 vyrobeno více než 14 000 vozů T 3 a dalších zhruba 2 600 vozů bylo odvozeného typu T 4.
Dopravní podnik města Ostravy se prvních dvaceti vozů T 3 dočkal na podzim roku 1965 a do roku 1976 bylo zařazeno do provozu celkem 97 "té trojek čísel 701 až 797. Další dodávky těchto vozů pro tuzemsko následovaly po několikaleté přestávce až v roce 1982, kdy začala výroba "té trojek" vycházejících z exportní varianty pro Sovětský svaz. Z této výrobní série bylo dodáno v letech 1982 až 1987 celkem 127 vozů označených T 3 SUCS, které obdržely čísla 901 až 1027. Kromě toho ostravský dopravní podnik odebral jako náhradní díl tři úplné vozové skříně a dále dvacet skeletů, které byly v letech 1996 a 1997 použity pro kompletaci nových vozů T 3G čísel 1028 až 1047. U části vozů byla nehospodárná výzbroj se zrychlovačem nahrazena nejprve tyristorovou výzbrojí TV 1, později byla při dalších modernizacích montována výzbroj TV 8 s GTO tyristory a tranzistorová výzbroj TV Progress. Dva vozy mají instalovanou střídavou asynchronní výzbroj TV Europulse. Změn doznal rovněž interiér většiny vozů, kde největším přínosem pro cestující byla náhrada původních laminátových sedadel novými plastovými s textilním potahem. Hromadné vyřazování starších vozů T 3 probíhá od roku 1996.
Jako reprezentant této nejpočetnější typové řady tramvají byl pro naši sbírku vybrán vůz číslo 752. Více než 39 let trvající provozní nasazení si však vyžádalo mnoho úprav a změn. Při dílenských opravách došlo kromě jiného k demontáži nevyužívané pokladny průvodčího, k odstranění vnějších ozdobných lišt, instalaci uzavřené kabiny řidiče, dosazení elektronického informačního systému a změně venkovní nátěru na modrobílou kombinaci. Po vyřazení vozu z osobní dopravy a začlenění do sbírky bude zahájena příprava na renovaci do stavu před rokem 1979, čili s pokladnou průvodčího a červenokrémovým nátěrem.
[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]