"bajvuz"

bajvuz

Ze série vozů čísel 69 až 72
Rok výroby 1894/1921
Zařazen do provozu v září 1921
Vyřazen z osobní dopravy 1. 1. 1961

Výrobce:
spodek vozu: K.k. priv Wagen - und Waggonfabrik Johann Weitzer, Graz
vozová skříň: SMMD - Moravsko-ostravská místní dráha

Délka vozu přes spřáhla 8 380 mm
Délka vozové skříně 7 340 mm
Šířka vozové skříně 2 500 mm
Vrchol střechy nad TK: 3 285 mm
Rozvor: 3 700 mm
Průměr nových kol 635 mm
Hmotnost prázdného vozu 5 830 kg
Počet míst k sezení/stání 32/16

Vlečný tramvajový vůz - bajvuz v roce 1924

Pro zahájení elektrického provozu na Moravsko-ostravské místní dráze v roce 1901 si Společnost brněnské místní dráhy na rozdíl od vozů motorových nepořídila žádné nové vlečné vozy. Využila 16 původních osobních vozů parní dráhy, které byly po úpravě pro elektrický provoz označeny čísly 50 až 64 a 70. Do roku 1911 došlo k vyřazení vozů číslo 51, 52, 55 a 56 vyrobených v roce 1894 v Grazu. Vyřazené vozy však nebyly zlikvidovány a byly odstaveny pro další využití. Na začátku 20. let, kdy vyvstala potřeba dalších vlečných vozů, bylo rozhodnuto o jejich zásadní přestavbě. Na původním spodku byla postavena nová vozová skříň se čtyřmi okny v bočnici, ventilačními okénky a opeřejkovanou podokenní částí připomínající nově dodané motorové vozy číslo 22 až 25. Plošiny byly jako u všech tehdy provozovaných vlečných vozů otevřené, sedadla v oddíle měla příčné uspořádání 2+2 se zavazadlovými policemi. Takto rekonstruované vozy byly označeny čísly 69 až 72, neboť čísla 65 až 68 byla mezi tím přidělena vozům dodaným v roce 1914 z Kopřivnice.

Během svého provozního nasazení prodělal vůz číslo 69 několik úprav. Kolem roku 1927 to byla náhrada talířového spřáhla za typ "Albert", v roce 1928 byla vyměněna původní solenoidová brzda za novou dle pražského vzoru, o čtyři roky později došlo k zabudování vnitřního stropu do oddílu a nahrazení sklápěcího zábradlí na plošinách přenosnými brankami.

Vlečný tramvajový vůz - bajvuz

V tomto období se zároveň změnil nátěr okenní části ze zelené na žlutou. V roce 1947 obdržel nové číslo 169, neboť původní číselná řada pro vlečné vozy musela ustoupit novým motorovým vozům. V provozu jsme se s vozem číslo 169 mohli setkávat až do února 1961, administrativně byl vyřazen zpětně k 1. lednu téhož roku. Po vyřazení byla vozová skříň odprodána a pojezd včetně brzdového zařízení sešrotován. Další osud vozu v následujících dvaceti letech není dosud objasněn. Až v roce 1981 jej objevili členové Kroužku přátel MHD na kynologickém cvičišti v Hlučíně-Rovninách, kde byl využíván jako sklad. První návrhy na jeho rekonstrukci padly v roce 1994 v souvislosti se stým výročím ostravské městské dopravy. Teprve v roce 1999 se podařilo notně zchátralou skříň dopravit do ústředních dílen Martinov a následně do Krnovských opraven a strojíren s.r.o. Krnov. Zde byla v letech 2000 až 2001 provedena společně s brněnskou firmou Drah-servis spol. s r.o. rozsáhlá rekonstrukce spočívající v celkové obnově spodku a skříně vozidla včetně dosazení nového pojezdu a brzdové výstroje.

Ve své současné podobě odpovídající stavu kolem roku 1930, je vlečný vůz číslo 69 určen k motorovému vozu číslo 25, s nímž tvoří nejstarší soupravu sbírky historických vozidel Dopravního podniku Ostrava.

[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]

Kroužek přátel MHD Ostrava