úzkorozchodný pluh

Ze série vozů čísel 501 a 502
Rok výroby 1948
Zařazen do provozu v roce 1948
Vyřazen z provozu 30. 9. 1973

Výrobce:
Zemské dráhy v Bohumíně

Délka pluhu 5 300 mm
Šířka pluhu 2 200 mm
Výška pluhu nad TK 1 500 mm
Rozvor 1 700 mm
Průměr nových kol 750 mm
Rozchod 750 mm

Úzkorozchodný pluh roce 1971

Pro boj se sněhovou nadílkou si dráhy pořizovaly různé druhy sněhových pluhů, radlic a později i mechanizmů. O způsobu odstraňování sněhu z tratí normálního rozchodu na Ostravsku se zmiňujeme v popise rotačního odmetače sněhu RSP-1. Nyní se podíváme na tratě úzkého rozchodu. Místní dráha Ostrava–Karviná (MDOK) používala na své trati šípové radlice, které se zavěšovaly pomocí zvláštních závěsů na elektrickou lokomotivu dodanou ze Štýrského Hradce v roce 1908. Slezské zemské dráhy (SZD), které nevlastnily podobně těžkou a výkonnou elektrickou lokomotivu, si pořídily v letech 1944 a 1948 dva dvounápravové šípové pluhy s otočnou horní částí, které označily čísly 501 a 502. Ty byly z počátku sunuty běžnými motorovými vozy osobní dopravy, od poloviny 60. let byly pro tuto funkci vyčleněny služební vozy číslo 429 (dříve 9 MDOK) a 405 (dříve 5 SZD), ale také původní elektrická lokomotiva MDOK číslo 441, převezená v roce 1967 do Bohumína z Hranečníku. Vůz číslo 405 byl kromě toho vybaven předvěsnou sněhovou radlicí umístěnou na jednom z čel. Právě na tratích ukončených koncovou výhybnou se využívala možnost otočení horní části pluhu s radlicí, kdy po objetí motorovým vozem bylo možno pluhovat trať i při jízdě zpět.

Úzkorozchodný pluh

Podle dochovaných historických materiálů si tehdejší Zemské dráhy (pojmenování Slezských zemských drah v letech 1945 až 1949) pluh číslo 502 vyrobily v roce 1948. Původní otočná část pluhu s radlicí je však umístěna na podvozku zrušeného vlečného vozu série čísel 494 až 497, vyrobených v českolipské vagónce v roce 1954 a vyřazených v Bohumíně 31. 7. 1963. Je proto pravděpodobné, že v šedesátých letech došlo k instalaci horní části pluhu na nový podvozek, získaný při likvidaci výše uvedených vozů. Konstrukce pluhu je velmi jednoduchá, rám otočné části je svařen ze starých kolejnic, vlastní radlice je zavěšena na rameni umístěném ve stavěcím mechanizmu ovládaném dvěma koly. Tímto zařízením bylo možno regulovat výšku radlice podle provozních podmínek. Pro šetrné pluhování tratí byl břit radlice vybaven smetadlem ze stvolů rostlin, pravděpodobně bambusu. Jako zátěž pluhu jsou použity opotřebené kolejnice různých, dnes již historických tvarů, umístěné na jeho horní části.

Po ukončení provozu na úzkorozchodných tratích v roce 1973 byl pluh spolu s dalšími budoucími exponáty Technického muzea v Brně převezen do vozovny Poruba a odtud do líšeňského depozitáře. Dne 15. 5. 2002 byl současně s podvozkem úzkorozchodného vozu číslo 414 dopraven zpět do Ostravy a umístěn v prostorách ústředních dílen Dopravního podniku Ostrava v Martinově. V našich sbírkách má tento šípový pluh reprezentovat starší zařízení pro zimní údržbu tramvajových tratí a to nejen na úzkém rozchodu, neboť podobně řešený normálně rozchodný pluh z roku 1938 se v původní podobě nepodařilo uchovat.

[Text, fotografie a nákresy jsou převzaty z publikace "Katalog historických vozidel".]

Kroužek přátel MHD Ostrava